Lubomír Nátr

Kolik jazyků znáš, ...
Ve svém seniorském věku jistě mohu neskromně uvést, že jsem hrdý na své znalosti cizích jazyků.
Přesnější je asi vyjádření, že si nesmírně vážím toho, co mi jejich znalost umožnila.
Zatímco v současnosti je pro vědeckou kariéru dobrá znalost angličtiny absolutnbě nezbytná a postačující, tak v prvých desetiletích mého působení byla prospěšná větší jazyková pestrost.
Ale kromě využití ve vědecké komunikaci, v mluvené i písemné podobě, byla a nepochybně zůstává nedocenitelná v osobních kontaktech. Večerní či sváteční pobyty v rodinách zahraničních kolegů, kdy i díyk znalosti jazyka oni občas zapomenou, že mají hosta, patří k nejvzácnějším odměnám.

Ale soudnost jsem ještě úplně neztratil. V žádném z níže uvedených jazyků jsem nebyl perfektní. A dnes? Kde ta všechna slovíčka jsou?
Ruština Ruština byla zcela samozřejmou součástí veškerého vzdělávání u nás.Kromě toho v 50. až 80. letevch se vědecká spolupráce koncentrovala, byť ne výhradně, na země tzv. Východního bloku s úřední řečí - ruštinou.
Ale ani nařizovaná priorita ruštiny nevylučovala nádherná setkání s vzácnými kolegy z tehdejšího Sovětského svazu i jiných zemí: Prof. Bělikov, prof. Mokronosov, prof. Ross (Tartu), prof. Hoffmann či Dr. P. Apel(NDR)....
Francouzština Na gymnasiu v Bílovci nás franštině učila paní prof. Chmelařová. Vynikající učitelka věku spíše seniorského. Mohu napsat, že po maturitě nejen vybraní jednotlivci, ale celá naš oktáva uměla písemně i ústně komunikovat tímto nádherným jazykem. Moje privilégium následně spočívalo v tom, že řadou pobytů ve Francii jsem s nesmírnou vděčností na paní profesorku Chmelařovou vzpomínal.
Němčina Druhou světovou válku jsem prožil s rodiči v Sudetech, tedy Německé říši. Po osvobození jsem si opravdu neuměl představit, že se německy mohou psát i verše. Velká část vědecké literatury fyziologie rostlin však byla v němčině. Propto jsem se během studií v Brně začal soukromě učit tomuto jazyku. Zase jsem měl nezasloužené štěstí: Našel jsem profesora, který vyučoval patrně ještě v Rakousku-Uhersku. Nezapomenutelný učitel. S obrovskou rafinovaností a taktem mě "donutil", že jsem se po dobu dvou let denně jednu hodinu učil němčině! Naučil jsem se nejen mnoho přísloví a podobných mouder, ale také sáhodlouhé básně německé poesie! Nezapomenutelný učitel, i když si ke své hanbě už nevybavuji jeho jméno.
Angličtina Angličtinu jsem se začal učit velmi pozdě - až po svém nástupu do Výzkumného ústavu v Kroměříži. A nikdy jsem se ji memaučil tak, jako ty tři výše uvedené. Přitom jsem řadu měsíců působil v laboratořích ve Skotsku i Anglii. Ale nešlo mi to. A snad jen velmi častá příležitost používat angličzinu v posledních dvou desetiletích a naopak stále menší frekvence aktivit v ostatních jazycích ve mě vytváří pocit, že angličtinu přeci jen znám nejlépe. Ale neznám. A většina mých kolegů to dosvědčí.